Všimli jste si toho někdy? Člověk sedí u počítače, najednou se podívá na hodiny a zjistí, že uplynulu už pěkných pár hodin. Člověk přemýšlí nad kódem, z reproduktoru zní nějaká svižná hudba a mozek je nastaven na mód programming = ON.

…jdou do kytek.

Tak tohle jsem si právě přečetl v informačním systému Masarykovy univerzity.

Jelikož se nacházím v období, kdy mne čeká nejen maturita, ale i příjímačky na vysokou školu (a tedy i rozhodnutí, kam to bude), tak trochu sleduji weby některých vysokých škol a jejich konkrétních fakult. Od 11.1. 2008 spustila Fakulta informatiky Masarykovy univerzity novou webou prezentaci.

Pamatujete si na dobu, kdy jste byli trochu mladší, dívali jste se na lidi kolem sebe a přemýšleli jste o tom, jaké by to bylo být na jejich místě? Člověka tak trochu svrběl zadek z toho, jak seděl na to svém písečku a díval se k sousedovi na jeho bábovičky. Což o to, vy jste měli také bábovičky, ale sousedovi bábovičky-zvířátka se vám najednou líbili mnohem víc.

Dneska jsem narazil na krásný web, kde se komentují různé věci ze světa designu (já jsem na ně narazil kvůli komentářům k logotypu Nova Cinema). Ty stránky sídlí na adrese www.designportal.cz a najdete tam nejen logotypy největších českých firem, ale i různé reklamní kampaně apod. Velmi doporučuji.

Dne 13. března 2007 proběhlo ve vesnici Trokavec, která leží blízko jednoho z možných míst určených pro výstavbu případné americké radarové základny, referendum o tom, zda si občané danou základnu přejí (schvalují?).

Maturita se mi blíží a s tím se mi hlavou začalo honit téma mé maturitní práce. Jak čas ukázal, bude se asi týkat předmětu informatika, jejíž ZMP se trochu liší od ostatních předmětů, kde se jedná spíše o rozsáhlý referát. Pravda, u někoho není ani rozsáhlý.

Asi nikoho z vás nepřekvapí, že jedním z hlavních informačních zdrojů na internetu jsou pro mne weblogy.cz, a pak pár dalších blogů více či méně známých osobností webdesignerského internetu.

Už je to půl roku, co si u nás Johannes užíval levného piva a cigaret, a tak nezbytně následoval pobyt můj – v Německu (Darmstadt). Jak jsme zjistili, bydleli jsme u studentů regionální prestižní školy, na jejíž školné ze 75% přispívá katolická církev a z 25% stát.